Prodat auto

Dacia

Dacia S.A. je rumunská automobilka, která svůj název odvozuje od historického regionu, který tvoří velkou část dnešního Rumunska. Společnost byla založena v roce 1966 a byla dceřinou společností francouzské automobilky Renault od roku 1999. Podle tržeb jde o rumunskou top firmu, a také největším exportérem.

Automobilka byla založena pod názvem Uzina de Autoturisme Pitesti (UAP). Hlavní továrna byla postavena v roce 1968 v Colibasi (nyní Mioveni), v blízkosti Pitesti.

Zde může být vaše reklama

První vozy byly vyrobeny na základě licence Reanult 8 a byly známy jako Dacia 1100. Mezi lety 1968 a 1972 bylo vyrobeno asi 37,5 tisíce těchto vozů. Na počátku roku 1970 došlo k drobným kosmetickým změnám a vůz získal i oddělené světlomety a silnější motor. Vozy měly 4-válcový 1,1-litrový motor se 46 koňskými silami a maximální rychlostí 133 km/hod. V roce 1971 byla zahájena výroba sportovní verze 1100 S. Rozdíly oproti standardnímu modelu byly zjevné na první pohled. Vůz měl sice opět 1,1-litrový motor, který však dokázal produkovat výkon 65 koní a maximální rychlost 134 km/hod. Dále měl vůz čtyři světlomety a širší pneumatiky pro lepší jízdní vlastnosti. Vyrobeno bylo pouze 100 kusů a většina z nich se stala soutěžními vozy a skutečně si vychutnaly úspěch v rallye. Vůz postupně uvolnil místo nové vlajkové lodi automobilky Dacia, tedy modelu 1300.

V srpnu 1969 byl představen vůz Dacia 1300, a to v Paříži a Bukurešti. Tato první modelová řada zahrnovala vozy robustní, ale esteticky odpudivé. Nicméně díky dalším faceliftům došlo k jistému vylepšení stylu a vzhledu vozu. Vůz byl poháněn 4-válcovým motorem s výkonem 54 koní, který dosahoval nejvyšší rychlosti 144 km/hod a nabízel průměrnou spotřebu 9,4l / 100km. Byl nazýván i lidovým autem Rumunska, protože se vyráběl 35 let v poměrně vysokých počtech. Prakticky každý Rumun snad měl za Ceauseskovy vlády jeden tento vůz. Vozy se používaly i u policie a také jako sanitky. Paradoxní bylo, že vozy Dacia byly pro průměrného rumunského občanu prakticky nedostupné, neboť většina jich byla exportována a Rumuni si jezdili kupovat Dacie do sousedního Maďarska.

Vůz existoval ve dvou variantách 1300 a 1300L (Lux) a o rok později to byl pak vůz 1301 Lux Super, který přinesl mnohé novinky, jako odmrazování zadního okna nebo luxusnější čalounění. Tento vůz byl však vyhrazen pouze pro nomenklatury KSČ. Model L měl elektrické stěrače a boční zrcátko i na straně spolujezdce. Model LS pak měl zpětné zrátko s režimem den/noc, vyhřívané zadní sklo, přední vyhřívaná sedadla a přístrojovou desku s řadou výstražných světel.

Ovšem v roce 1973 se objevila na trhu také varianta kombi, 1300 Break. Existoval ve variantách 1300F, tedy vůz bez zadních sedadel určený k přepravě zboží a 1300S, tedy ambulance. V roce 1975 byl pak vyvinut ještě pick-up Dacia 1302.

Na výstavě v Bukurešti v roce 1979 byl představen upravený model 1310. Tento vůz měl modifikované nárazníky a zcela nový interiér. Změny byly silně inspirovány restylingem Renaultu 12 z roku 1975. Ve Velké Británii byl vůz znám jako Dacia Denem, který byl vrcholným modelem a obsahoval přepych jako pětistupňovou převodovku, kola z lehkých slitin a elektrické ovládání oken. Do  dnešního dne se však zachovalo jen pár ojedinělých kusů, ačkoliv rumunský velvyslanec v South Kensingtonu udržoval flotilu až do poloviny roku 1990. Nicméně životnost vozu byla velmi dlouhá, vozy se vyráběly až do roku 2004 a produkce byla stabilní.

Prodej pick-up verze, známé jako Shifter, pokračoval až do roku 1990 a prodával se také jako Dacia Duster.

Ve stejné době byl vyroben také sportovní model. V roce 1980 na mezinárodním veletrhu v Bukurešti byl předveden prototyp sportovního kupé na základě 1310, s označením Brasovia. Od roku 1983 se pak na trhu objevil dvoudveřový vůz Dacia 1310 Sport, později nahrazen 1410 Sport. Byl to velmi populární vůz pro rally.

V roce 1980 byla zahájena výroba automobilu Dacia 2000 a šlo o další úpravu Renaultu, tentokrát R20. Vůz měl motor o obsahu 2,0 litru a byl vyráběn pouze ve dvou barvách černé a tmavě modré. Byl také i díky tomu, že byl prodáván pouze elitním členům rumunské komunistické strany, označován jako Caeusescuova pýcha a radost.

Konstruktéři Dacia přicházeli stále s novými nápady, tudíž existovaly prototypy jako 500cc Mini-Dacia i varianta 1310 limuzína. Tyto vozy byly dychtivě ceněny nadšenci Dacie.

V roce 1982 byly zavedeny modely Dacia 1304 pick-up a Drop-side. 

Pro modelový rok 1984 byly prezentovány modely de luxe MS a MLS, založené na platformě 1310, s novým spojlerem a celkově robustnějším vzhledem a gumovými lištami kolem přední masky chladiče a světlometů.

O rok později byly provedeny jisté úpravy, například zadní průduch byl změněn z úzkého horizontálního otvoru na otvor kosočtvercový. Volitelnou alternativou se stala také pětistupňová převodovka.

Souběžně probíhaly práce na 1320 CN1 modelu, což byl hatchback, vycházející z roku 1310. Došlo k úpravě přední části vozu. Tyto vozy byly rozlišitelné dvěma velkými světlomety a mnohem luxusnějším interiérem s novou palubní deskou. Mnoho z nich bylo ve vlastnictví vysokých představitelů Ústředního výboru Komunistické strany. Šlo o nejdražší model Dacia, který se objevil v roce 1988.

Ne všechny Dacie byly však úspěšné. Již v roce 1976 byla zahájena výroba dodávky D6, která však byla poměrně brzy ukončena.

V roce 1989 byla zahájena málo známého vozu Dacia 500 nebo také Dacia Lastun. Šlo o poměrně malé městské auto. Vývoj tohoto vozu začal již v roce 1980. Bylo to vozidlo hospodárné a určené především pro použití ve městě. Nicméně vzhledem k nedostatečné kvalitě vedly k tomu, že automobil se nevyráběl dlouho a že šlo o opravdový propadák. Výroba byla zastavena již v roce 1991.

V roce 1991 vznikla na bázi modelu 1320 varianta Dacia 1325 Libera, která zůstala ve výrobě až do roku 1996. Byl to první vůz Dacia, vyrobený po pádu komunismu. Šlo o model velmi podobný 1320, až na to, že měl větší nárazníky.

Poslední ze čtyřlampových modelů byly vyrobeny v roce 1992. Snahou bylo omlazení modelové řady. Vozy z lete 1992 – 1994 jsou spíše kuriozity, ačkoliv je z nich evidentní snaha o obnovení a inovaci modelové řady.

Z roku 1994 došlo k faceliftu modelu CN1, známý jako CN2. Došlo k přepracování předního konce, který je snadno rozpoznatelný díky horizontálnímu kovovému proužku v mřížce. Vůz také získal nové světlomety, novou mřížku chladiče a přední a zadní nárazníky. Uvnitř byla nová přístrojová deska, a top modely byly vybaveny luxusně, například zadní opěrky hlavy, kazetové rádio, přístrojová deska v černém plastu. Tento model však nebyl ve výrobě dlouho, a již v roce 1995 byl představen typ CN3. Ovšem prakticky jediným rozdílem byla maska chladiče.

Od konce roku 1994 byla věnována pouze malá pozornost vylepšování modelu 1310, který Dacia uvedla na trh pod označením Dacia Nova. Šlo o kompaktní sedan nebo hatchback. Design byl poněkud zastaralý, protože vývojové práce začaly již v roce 1983. Nova je 100% rumunský návrh. Tento model však byl poměrně nepopulární, hlavně kvůli spolehlivosti a snadné korozi. Nicméně o dva roky došlo k vylepšení tohoto modelu a Nova se stala častějším vozem na rumunských silnicích. O další dva roky později, v roce 1998, byl vyroben sedmimístný prototyp s použitím komponent standardního sedanu Nova.

Rok 1998 byl jubilejním ročníkem třiceti let od doby, kdy sjel z montážní linky první vůz Dacia. V tomto roce byl vyroben 2-miliontý vůz, a šlo o poslední restyling z roku 1310. Ten byl známý jako CN4, s kompletně přepracovaným předním koncem, novými klikami dveří a lehce změněným zadním zrcátkem. Verze kombi byla vybavena většími koncovými světly.

O rok později se na trhu objevila speciální edice Dacia Dedicatie. Tento vůz v luxusní verzi sedan nebo kombi měl kola z lehkých slitin, nárazníky v barvě karosérie, posilovač řízení, elektrické ovládání oken a povrchovou úpravu mnohem vyšší úrovně. Všechny modely byly ve dvou tónech stříbrné barvy a prodávaly se za podstatně vyšší cenu. Od roku 2002 se vůz stal známým pod označením Berlina a Break.

Poslední modely série 1310 vyjely z bran výrobního závodu Mioveny v červenci roku 2004. Poslední Dacia 1310 (verze sedan) je uchovávána v muzeu Dacia.

O dva roky později pak potkal stejný osud vůz Dacia Pick-up, a to přestože bylo v posledních letech provedeno mnoho vylepšení, jako například pohon všech čtyř kol, zavedení 1,9-litrového dieselového motoru, palubní deska z Dacia Solenza. Montážní linka byla přestavěna a rozšířena pro zvýšení produkce Dacia Logan.

Vzhledem k tomu, že se vozy Dacia 1300/1310 vyráběly a prodávaly více než 34 let, došlo k tomu, že se staly nejčastějšími auty na rumunských silnicích. Prakticky každá domácnost vlastnila tento vůz a běžní uživatelé se stali odborníky na opravy nebo úpravy.

V září 1999 byla Dacia koupena skupinou Renault s cílem vytvořit z Rumunska centrum vývoje automobilového průmyslu v regionu střední a východní Evropy. První výsledek se dostavil v roce 2000, kdy se na trhu objevila vylepšená verze vozu Nova s označením SuperNova, s motorem a převodovkou Renault. Top varianty měly i klimatizaci, elektrické ovládání oken a CD přehrávač.

SuperNova byla nahrazena v roce 2003 modifikovanou verzí s názvem Dacia Solenza, která představila nový interiér a možnosti airbagu. Byl to však jen přechodný model před zavedením vozu Dacia Logan. Tento model se stal nejúspěšnějším modelem od původního 1300. Vůz vzbudil značný zájem sdělovacích prostředků, a i přes kritiku související s konstrukcí se stal jedním z nejprodávanějších vozů ve střední a východní Evropě i v Rusku. V roce 2005 se objevila varianta s dieselovým motorem.

V roce 2006 automobilka přišla s prototypem Logan Steppe. Šlo o 4x4 kombi verze Logan, jehož výroba byla zahájena koncem roku. Po zastavení výroby klasického užitkového vozu Dacia Pick-up byla pak na trh uvedena dodávka se samostatnou kabinou pro řidiče. Dacia Logan se stala doslova hitem. Poháněna byla buď 1,5-litrovým 8 nebo 16-ventilovým přeplňovaným dieselovým motorem nebo benzinovým 1,4 či 1,6-litrovým motorem. Logan byl zdrojem nejvyšších tržeb v historii Dacií vůbec.

V témže roce bylo v Bukurešti zřízeno strojírenské centrum Renault Technologie Roumanie. Zaměstnává asi 2500 inženýrů a hlavním oborem činnosti je vývoj, testování a design nových vozidel Dacia, stejně tak jako marketingová a technická podpora.

V roce 2008 byly zahájeny nové modely Pick-up a Logan, založené na bázi hatchbacku Sandero. Šlo o jakýsi přelomový bod, kdy společnost přijala nové logo a následně zahájila facelift modelu Logan. Dacia Sandero má stejné motory jako Logan a tento vůz mezinárodně proslavil James May.

 O rok později pak představila na autosalonu v Ženevě nový koncept vozu s názvem Dacia Duster, který signalizoval nástup nového SUV. Vůz Dacia Duster byl vystaven na autosalonu v Ženevě v roce 2010 a jednalo se opravdu o první crossover SUV, který Dacia přivedla na trh od akvizice s Renaultem. Byl k dispozici ve variantě 4x2 a 4x4. Faceliftu se vůz dočkal již v roce 2015, který byl předveden na autosalonu ve Frankfurtu. Oproti předchozí verzi došlo k mírným změnám na přední i zadní části vozidla, oba vozy dostaly nový interiér a rovněž i nový přeplňovaný zážehový motor.

Údajně šlo o představení platformy, která by měla být základem pro druhou generaci modelů Logan a Sandero z roku 2012. Tato druhá generace vozů byla odhalena na autosalonu v Paříži. Vozy měly společný design přední části. Dále přinesly vylepšené standardní bezpečnostní prvky, nový motor a další nové komfortní prvky.

Na autosalonu v Ženevě byl představen nový kompaktní MPV Dacia Lodgy, který byl založen na nové platformě a byl vyráběn ve zcela nové továrně Renault v Tangeru v Maroku. Ve stejné továrně a na stejné platformě byl vyráběn i vůz Dacia Dokker, o něco menší vůz, určený spíše pro volnočasové aktivity, který byl dodáván ve formě osobních aut i dodávek.

Dacia také v září roku 2010 získala díky nově otevřenému testovacímu centru v Titu v Rumunsku, které se stalo součástí Renault Technologie Roumanie, nové možnosti pro vývoj a optimalizaci nových vozidel. Patřila k nim zejména nová trať o celkové délce 32 kilometrů, rozdělená do 10 tras, a řada možností pro testování odolnosti vozidel a náhradních dílů proti chladu, horku i dešti.

Vozy značky Dacia jsou na trhu ve většině zemí západní i východní Evropy, stejně jako v některých severoafrických zemích, například v Alžírsku, Tunisku nebo Maroku. Modely byly také vyráběny Renaultem v jeho výrobních závodech na jiných kontinentech a prodávány pod značkou Renault nebo jinými specifickými místními značkami.

Dacii lze popsat jako téměř ideální vůz pro řidiče, hledající vzrušení. V posledních letech se stala značka Dacia poměrně velkým globálním úspěchem. Klíč k úspěchu je jednoduchý – nabízí prostor a kvalitu za neuvěřitelnou cenu. A to bylo možné pouze díky důmyslné konstrukci. Navíc jako značka skupiny Renault používá Dacia osvědčenou technologii, takže její vozy jsou ve výsledku spolehlivé, robustní a cenově dostupné.



 

 

 

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním webu s tím souhlasíte. Další informace